VIA BENEDICTINA

800 let od příchodu benediktinů na Broumovsko

Nacházíte se zde Historie Broumov

Klášter Broumov

klater-broumov

Stručná historie

Podle tradičního výkladu roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské pevnosti, která byla k tomuto účelu zbudována. Vzhledem k tomu, že původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348.

 

V roce 1237papež potvrdil břevnovskému opatu Bavoru z Nečtin právo dosazovat představené benediktinského probošství v Broumově.

Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420 vypálen husity a několik zajatých řeholníků bylo později upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis, tzv. „CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku.

Husité obléhali dvakrát také Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Proto svým obvyklým pleněním a drancováním napáchali nemalé škody v širokém okolí. Například v blízkém městečku Radkově, dnes na území Polska, upálili faráře Merglina, protože se nechtěl vzdát svého přesvědčení. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje.

Roku 1559 vyhořelo proboštství i s městem. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformačního hnutí. Martin II., zvaný „Korýtko", v této době panující opat, proslul svou lakotou a chamtivostí. Brzy byl donucen vzdát se svého úřadu. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Opat Wolfgang se ovšem brzy dostal do ostrého sporu s broumovskými protestanty, kterým pohrozil zavřením jejich kostela (stál na místě dnešního kostela sv. Václava). Tento akt a poboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa, bylo jednou ze záminek pro rozpoutání první fáze „třicetileté války", tzv. „války české". V ohrožení života se opat uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.

Potom následovala řada opatů nesmírného významu v období tzv. katolické reformace po roce 1620. Nastala doba onoho Jiráskem zmiňovaného „temna", které bylo určitě mnohem „světlejší", než nám bylo v minulých letech některými historiky předkládáno. Z těchto časů vzpomeňme alespoň opaty Tomáše Sartoria (1663-1700) a Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. V tomto období vzniká také řada vesnických kostelů na Broumovsku, jež byly podle návrhů Dientzenhoferů přestavovány v slohu barokním, nebo byly vystavěny zcela nově.

Významnou kapitolu dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Nutno zmínit alespoň několik významných osobností, které zdejší školu absolvovaly. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v 17. století proslulý dějepisec jezuita P. Bohuslav Balbín, v 19. století vlastenecký kněz P. Josef Regner Havlovický a také známý spisovatel historických románů, rodák z blízkého Hronova, Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín.

Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939. Ve stejném roce bylo, původně pod působnost jediného opata spadající, břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém augustiniánském klášteře v Rohru (Bavorsko, diecéze řezenská). V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky.

Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí.

Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

Klášter je v současné době samostatným subjektem a není osazen řeholní komunitou. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB) a správcem kláštera je Přemysl Sochor.

KONTAKT

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov 
Klášterní 1, 550 01 Broumov
Tel: +420 491 521 299
Mobil: +420 734 443 165 Mgr. Petr Köppl
+420 731 610 652 Marcela Lilingová
E-mail:

vkcb@broumovsko.cz

partneri